Studánka Na Studánce

Po dlouhé době jsem tlapkal v Brdech mimo les. To se opravdu často nestává. Kam očadlo dohlédlo, les vidět byl, ale cesta, po které jsem tlapkal, vedla mezi loukou a oplocenkou s malými stromky.

Když jsem měl hřbet dostatečně nahřátý, očadla začala hledat místečko k prozkoumání. Vletěl jsem proto na louku. Pobíhal jsem, co mi tlapky dovolily. Od cesty na louku a zase zpět. Světe, div se, ani nevíte, kolik jsem za své pobíhání potkal motýlů. Dokonce i čmeláci se mnou lítali závody. Myslel jsem, že se pomalu budou chystat k zimnímu spánku a oni místo toho blbnou se mnou. Ne, že by mi to vadilo. Jenže tempo čmeláků se nedalo dlouho vydržet. Když jsem začal ztrácet na rychlosti, vrátil jsem se k člobrdici a pokračoval s ní po cestě.

Jak se říká, nic netrvá věčně. Ani má cesta vedle člobrdice. Sotva si tlapky trošku oddechly, zapojil jsem do výletování famfrňák a v mžiku se začaly dít věci. Těch vůní, co jsem cítil. Nejsilnější však byla vůně sena a kámošek srnek. Zvednul jsem kebuli, pořádně se nadechl a rozeběhl se za vůní.

Běžel jsem kupředu a chvostem vrtěl člobrdici na pozdrav. Minul jsem několik mladých stromků vysazených u cesty a zabočil doleva. Tlapkal jsem po sotva znatelné lesní cestě schované v trávě a v mžiku jsem stál před obrovským seníkem.

Věděl jsem, že jsem na místě. Několikrát jsem seník oběhl a důkladně jej prozkoumal. Kromě kamarádek srnek sem chodí i jeleni s laněmi. A zajoši mají o mrňousek dál svojí restauraci. Sotva ke mne dorazila člobrdice, vydal jsem se tajemnou pěšinkou kupředu. Objevil jsem jí náhodou při zkoumání seníku. To by bylo, abych jí neprozkoumal.

Už rozvážně jsem kráčel do hlubokého lesa. Pěšinka zasypaná jehličím mne vedla mezi maliním a kapradím. Než jsem se nadál, očadla uviděla mechovou stříšku schovanou mezi stromy. Tlapky opět nabraly na rychlosti a nesly mé tělo kupředu.

Běžel jsem stále kupředu a najednou jsem stál u studánky. To bylo překvapení. Tady je na jednom místě snad vše, co si místní kámoši mohou přát. Restauraci se seníkem mají mrňousek od nádherné studánky, jejíž stříšku pokryl mech.

Měl jsem obrovskou radost, že jsem opět v těch nádherných Brdech, které mám tak moc rád. Kam očadlo dohlédne, vidí nádhernou přírodu. Studánka, ke které určitě laně v noci chodí pít a ptáci za dne bílého. Jo jo, to jsou Brdy.

 

Studánku Na Studánce najdete v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy. Dojdete k ní lesní cestou, která se posléze změní v pěšinku. Studánku nemůžete minout, stačí se u lesní cesty vydat k seníku. Odtud už je studánka vidět. V době kterékoli naší návštěvy byla ve studánce chutná a osvěžující voda. Na místě s nejvyšší pravděpodobností na nikoho nenarazíte.