Studánka U Panny Lídy

Kraj: Středočeský 

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.7467003N, 13.8844994E

Bližší informace o studánce naleznete zde: https://www.estudanky.eu/582-studanka-u-panny-lidy

Tlapkal jsem hlubokým lesem do mírného kopečka. Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě, ušadla poslouchala zpěv ptáčků vítajících jarní počasí, famfrňák si užíval lesní vůni přicházejícího jara a chvost se spokojeně vrtěl v rytmu kroků. Tlapkal jsem lesem a užíval si jej tak, jak to umím jen já.

Co chvilku jsem hupsnul přes škarpu, abych se podíval na okolní les z výšky. Co chvilku jsem svištěl kupředu po cestě, abych dopředu věděl, kam člobrdici vedu. Lesem po levé tlapce jsem svištět nemohl. Tam je přísný zákaz vstupu. Zato lesem po pravé tlapce, tím jsem svištět mohl. Když mne omrzelo tlapkání po tvrdé cestě, zaběhl jsem do lesa po pravé tlapce a svištěl mezi vysokými stromy, s větrem o závod. Co chvilku jsem prozkoumal pěšinku, vyšlápnutou mými lesními kámoši. Co chvilku jsem si přečetl vzkazy na balvanu.  Netrvalo dlouho a z lesa, kterým jsem mohl svištět, se vyklubal takový kopec, že jsem se raději vrátil k člobrdici na cestu.

Chvilku jsem tlapkal po boku člobrdice, chvilku jsem zkoumal cestu před sebou. V místech, kde se les po mé pravé tlapce začal rozprostírat na pořádném kopci, se les po mé levé tlapce proměnil. Tam jsem koukal mezi stromy a připadal si ták vysoko, jako už dlouho ne. Kdybych jen mohl lesem jen tak svištět. Ale to jsem nemohl. Tento kousek lesa stále využívá armáda.

Tlapkal jsem po cestě a užíval si chvíli tady a teď. Přemýšlel jsem nad tím, jak moc je dobře, že už alespoň do části Brd mohu vtlapkat. Také se mi kebulí honilo, jak Brdy vypadaly, když se do nich nesmělo. Vzpomněl jsem si na dávný výlet přes Hrachoviště. Krásné místo, kde vojáci vytvořily super bájo lázně. Takové lázně, které jsem nikde jinde nenašel. Lázně tak hluboké, že jimi musím plavat. Zároveň jsou lázně tak malé, že je hned přeplavu. V těchto místech prý bydlí mí obojživelní kámoši a moc se jim tu líbí. Proč, to asi tuším. Už se těším, až bude teploučko, to na Hrachoviště člobrdici opět zavedu.

S kebulí plnou myšlenek mi šla cesta krásně od tlapek. V mžiku mne tlapky nesly z mírného kopečka. Než jsem se nadál, byl jsem v dolíku a po levé tlapce měl zábradlí z kamenů, jaké znám už skoro jen z vyprávění. Toto zábradlí nacházím už jen na místech opravdu zapomenutých.

Prohlížel jsem si zábradlí, četl vzkazy od kámošů, když v tom se přede mnou, v celé své kráse, ukázala pěšinka. Pěšinka uzounká, že být nepozorný, snadno ji přehlédnu, pozorným průzkumníkům však pěšinka určitě neunikne. Dotlapkal jsem k pěšince a nestačil valit očadla. Na konci krátké úzké pěšinky, pod prudkým svahem jen mrňousek od cesty, zmerčil jsem něco, o čem jsem dnes ještě nepřemýšlel.

Přímo přede mnou, pod kopcem na kterém jsem stál, na konci uzounké pěšinky, stála velká dřevěná budka. Ne tak velká, aby se do ní člobrda vešel, ale akorát tak velká, abych se do ní vešel já. To jsem musel prozkoumat. Sesvištěl jsem z kopečka, obsvištěl jsem strom a v mžiku jsem stál u chaloupky. Chaloupky, ze které vytékal potůček průzračné vodičky. Našel jsem další brdskou studánku. Studánku ukrytou v hlubokých lesích, jen mrňousek od cesty.

Jak už jsem štěkl, pěšinku vedoucí ke studánce nepozorný průzkumník snadno mine. Kdo však má očadla v pohotovosti, možná si jí všimne. Studánku ukrytou pod kopečkem nemine nikdo, kdo o studánce ví. A kdo o studánce neví, ten bude překvapen, že se na místě studánka ukrývá. Nebo si studánky vůbec nevšimne, kdo ví.

Ke studánce dojdete zpevněnou lesní cestou, sjízdnou pro kolo i kočárek. Studánka se nachází jen kousíček od cesty. Studánka byla v době naší návštěvy plná chutná a osvěžující vody.